Tento názor je ve většině případů přinejmenším nepřesný, i když má správný základ. Okny skutečně uniká více tepelné energie. Díváme-li se na problém z pohledu ryze energetického, pak je důvod zaměřit se hlavně na okna.
Jiný je ovšem pohled ekonomicko-energetický, vlastní většině investorů, kteří sledují návratnost vložených finančních prostředků nebo investiční náklad na ušetřenou jednotku energie (obvykle na 1 GJ/rok). Zde je pořadí vhodných úprav obvykle následující:
- utěsnění spár (ovšem s mírou, abychom nesnížili výměnu vzduchu pod hygienické či provozní minimum)
- vyplnění spár mezi okenním rámem a obvodovou stěnou polyuretanovou pěnou
- výměna vnitřního skla v oknech za sklo s tvrdým pokovením
- zateplení okenního ostění
- zateplení podlahy nevytápěné půdy
- výměna obyčejného dvojskla za izolační dvojsklo
- zateplení obvodových stěn, stropu nad suterénem a střechy
- doplnění třetího skla (přídavný rámeček nebo náhrada jednoho ze skel dvojsklem) spolu s nutným zesílením okenního rámu a některých závěsů okenních křídel
- výměna oken za nová dřevěná, popř. plastová, s izolačními skly či dvojskly.
Z investorského pohledu se tedy výměna oken řadí obvykle až na jedno z posledních míst.
